Na Facebook se prokliknete zde
20.10.15
15.10.15
Domácí mast do mrazu
Dramaticky se ochladilo. Áda začala mít ledové tvářičky a mě mrzl nos. Procházky a házení míčku se zkracovali a Boro ze situace moc nadšený nebyl. Jak to, že je vám zima? Mě je v kožíšku fajn.Lákal nás znovu ven štěkotem a hopsáním. Je čas vyrobit mast.
Ingredience a potřeby:
60 g čistého lanolinu (pozor na levné z drogérií, jsou určeny na praní!) například koupíte zde
30-50 ml kokosového oleje Natur
menší hrnec pro přípravu horké vodní lázně
plastovou mističku
kovové větší sítko (aby obsáhlo hrnec, potopené je k ničenu o_O )
plastové či dřevěné míchátko nebo plastovou lžičku
vyvařené/vypařené dózičky na hotovou mast
Postup:
V Hrnci přivedeme vodu k varu a odstavíme. Dáme do hrnce sítko. Do sítka postavíme mističku, která se nám díky sítu nepotopí. Nejprve rozehřejeme lanolin, který potřebuje teplotu kolem 40°C. Pak přidáme kokosový olej, jež taje už při 24°C. Oleje přidejte kolik, aby výsledek odpovídal vašim požadavkům na konzistenci masti. Já jej dávám trochu více. Jelikož mast mažu na malé miminko, ale pokud chcete tužší variantu, dodržte poměr 2:1, tedy dva díly lanolinu a jeden oleje. Pokud kokosový olej nemáte, nezoufejte. Lze jej nahradit panenským olivovým, nebo mandlovým. Barva a vůně masti bude odpovídat tomu, který použijete. Například olivový vám zabarví mast mírně do zelené. Důkladně promícháme. VAŘIT NE! Počítejte s tím, že vám budou ingredience tuhnout, takže zbytečně neotálejte. Naplníme předem připravené dózičky a necháme zcela vychladnout. Poté zavřeme. Není třeba uchovávat v lednici.
Hotovou mast mažu na ruce a obličej.
Budu ráda, když mi do komentářů vložíte fotografie svých výrobků v dózičkách.
Protáhněte si i vy podzimní procházky :)
Inspiraci jsem našla zde
12.10.15
FOR BABIES / FOR TOYS
„Jsem tu, jsem tu!!!“ vtlačila
jsem se s davem příchozích a Ádou v šátku do vstupní haly výstaviště.
Mám skvělého muže, který mi připravil štědrý finanční limit. Kde jsou ti prodejci, kteří určitě čekají i
na mě? A ty stánky! Běželo mi v duchu.
Atmosféra u vítání byla unavená a
jaksi zpomalená. Na pódiu se právě jedna z animátorek volného času snažila
přesvědčit děti, aby mávaly rukama, jako křídly. Nejspíš španělsky, čeština to
rozhodně nebyla! (Tu i v návalu nadšení na 100% poznám). V hlavní hale
jsem akorát vyhledala plánek veletrhu a dál jsme se v ní nezdržovali.
Mé nadšení trochu opadlo, když
jsem viděla, jak jsou naladěni někteří prodejci stojící za naaranžovanými
pultíky se zbožím. Přece jen, jsou tu už třetí den, ale přiznám se, že výraz
některých hostesek i majitelů stánků mě odradil natolik, že jsem buď šla rovnou
dál, nebo si s přáním pěkného dne vzala letáček nebo vizitku a prchala
pryč, aby mě kyselostí také nenakazili. V tomhle jsem přesný opak svého
muže, který s batůžkem na zádech klidně kráčel za svou jásající ženou. Čas
od času počkal, až „přejede“ největší dav (bylo zde hodně maminek s kočárky),
někdy stál na druhé straně uličky a čekal, než si vše prohlédnu, nebo se
rozhodnu nějaký tovar zakoupit. Víc než tlačící se davy lidí jsem svého muže
štvala já neustálým ptaním, zda má vše, co potřebuje a jestli mu nic nevadí.
Uvědomuji si to však zpětně. Možná, kdybych v tomto tématu mlčela, tolik
by se na kolemjdoucí nemračil.
Ukázka i prodej za výhodnější
cenu
Mnoho výborných značek nabízí na
veletrzích slevu minimálně 10% na vystavené zboží. Když už jsme tu byli, nešlo
možnosti nevyužít. Největší radost mám
ze zakoupených plavek pro Ádu! Neoprenová
plena, jak se takový plavecký úbor oficiálně nazývá, je skvělá v tom směru,
že už pod ní nemusíte dávat žádnou další plenku. Tudíž, naše dítě NEBUDE PLAVAT
S PRDELKOU NAHORU JAKO BOJKA Z PAPÍROVÉ PLENY, když nezapomenu
vyfouknout vzduch a „neoplenku“ správně nasadím…Český výrobek můžete zakoupit v
e-shopu na www.hejnej.cz
A již brzy se můžete těšit na rozsáhlejší recenzi.
Druhým úlovkem je báječná
oboustranná kuklička od firmy bamboolik.
Áda v ní vypadá trochu jako Karkulka. Mám dvojitou radost hlavně proto, že
je to snad jediný stánek, který kukly pro dětičky měl. Když jsem se ptala
jinde, netušili, co chci, nebo litovali, že takové zboží nevedou. Stánků s nákrčníky,
čepičkami, úplety a oblečením bylo mnoho, ale jen u bamboolika naplnily má
očekávání na jedničku.
Za výhodnou cenu jsme pořídily i
několik hraček a sadu dvaceti lžiček. Samozřejmě nešel bez povšimnutí přejít
stánek s Libštátskými plenami. A pro větší srovnávací test jsem zakoupila
u jiného stánku jednu osušku značky xkko
z bambusové viskózy. Na dotek je úchvatně jemná a měkká. Udrží si stejné vlastnosti i po testování?
Sledujte blog!
Každý zaujmeme po svém
Ze zkoušení oblečení, sledování
okolního dění a rozdávání úsměvů kolemjdoucím, byla Áda už hodně unavená a v šátku
se jí klížila očka. Ze zvědavosti jsem se zastavila u malého stánku, který
nabízel časopis pro nejmenší „Báječná školka“, nakladatelství Fragment. Za pultíkem
se usmívala jedna z umělkyň, jež se živí pořádáním zábavného programu pro
nejmenší a psaním pohádek.
„Jé!“ zvolala. „Ta je jak naše Kačenka.
Ta taky takhle vypadala! A víte, že čím dříve necháte očička operovat, tím
dříve to bude lepší?!“
Stála jsem jak přikovaná u
pultíku a nebyla schopna slova. Fakt je, že občas Áda únavou doslova zašilhá,
ale tohle?! Každá byste řekla, že jsem měla odejít. Jenže, zmrazená kolena mi
nedovolila ani krok. „Co to ta paní
plácá?“ Napadlo mě jako první a rukou jsem chytila paži muže, který
ženštinu propaloval pohledem. Zajímal mě hlavně vystavený časopis, jelikož je
to vždy výběr ukázek nejlepšího, co nakladatelství aktuálně vydává. „No, i za pultem se urodilo, koukám.“
„Tento báječný časopis stojí tady
na stánku jen deset korun! Tak vezměte od každého jeden a máte to!“ chichotala
se umělkyně. „A kolik, že miminku je?“
„Sedm. Sedm měsíců.“ Prvotní šok
pomalu odezníval. „Všechny nepotřebuji. Díky. Vezmu si jen tyto tři.“ Zaplatila
jsem třicet korun. Popadla časopisy a muže a honem pryč! Přiznám se, že mi leží
v žaludku ještě teď!
Náladu jsem si rozhodně zpravila
u stánku Maggion, kde majitelka a
švadlenka v jedné osobě právě ukazovala zavazování látkového Mei tai. Tato
prodejkyně se rozhodně unaveně nepůsobila. Ochotně odpovídala na dotazy a
usmívala se na všechny strany. A kdo jste na veletrhu byl, určitě poznáte, že
jsme v mžiku utekly až na druhou stranu výstavní haly.
Nejjásavěji jsem se opět cítila u výstavy paní Marie Brožové, která je umělkyní
s pastelkou v ruce a patří jí i stejnojmenná galerie Pastelka. Nejen, že paní výtvarnice byla přítomna a
malovala jeden ze svých nádherných obrazů, ale byla i ochotná napsat dcerce
věnování na vybraný pohled. To bude jednou Áda koukat. V sedmi měsících už
sbírá autogramy! Moc děkuji za ochotu (ještě jednou).
Stojí za zmínku
Než jsem si vzala do hlavy, že
zkusíme zavítat i do oddělení For games, což byl naprosto hrozný nápad a téměř
okamžitě jsme prchali z haly, jelikož hudba byla strašlivě hlučná, zastavili
jsme se i u stánku s botičkami Attipas. Manžel si botičky prohlédl a
shodli jsme se na tom, že určitě pořídíme, jakmile se Áda začne stavět. Slečny
u stánku zodpověděly několik otázek a dostala jsem letáček, s kódem na
slevu. Už se moc těším! A vidím to na duhové provedení…
Před odchodem jsme se ještě
zastavili u stánku s názvem Veselá
nohavice. Pestré barvy a dětské oblečení zajímavých střihů, mě zaujaly na
první pohled. I když jsme nic nekoupili (oblečení bylo až od velikosti 86, pro
dcerku ještě velké), prodejce se nám s úsměvem věnoval, zdůraznil, že
firma je česká od látek po švadlenky a dal několik typů pro mou činnost do
budoucna, které rozhodně uvážím. Zboží ze stránek Veselé nohavice si můžete
vyzvednout i v Praze na Smíchově za e-shopovou cenu.
Celkově jsem si veletrh FOR
BABIES moc užila. Áda jej od půlky prospala a tatínkovi jsme zakoupili dvojitou
porci lékořice za statečnost. „HA!“ Půlka kapesného mi ještě zbyla…
6.10.15
„Mám bazar“ aneb co všechno se skrývá v zákulisí
Již jsem se na stránkách
zmiňovala o prodeji na sociálních sítích a provozu tak zvaných „dětských
bazárků“. Nakupuji v nich a nestydím se za skutečnost, že nekupuji dceři
vše úplně nové. Za sebe musím říci, že jsem kolikrát mile překvapena a přijde
mi, že poštou jsou doručeny lepší a opečovávanější věci, než když navštívím
kamenný second hand, neboli „sekáč“ či v hanlivější formě „hrabárnu“. Mé
empirické poznatky jsou nejspíše vysvětlením důvodu, proč mě neuvěřitelně
popíchla konverzace maminek na sociální síti Facebook na téma: „Podívejte se!
Co by za ty hadry chtěla! Hezky si na tom rýžuje!“ a jiné perly. Po přečtení
reakcí dalších žen, které tyto výroky podporovaly, jsem se rozhodla sestavit
dotazník pro prodejce a provozovatele těchto bazárků. Oslovila je s dotazem,
zda by byli ochotni anonymně odpovědět na několik otázek a pomoci mi poodhalit
zákulisí fungování obchodu na sociální síti. Jaká je cesta trička, než se
dostane v balíčku k vám domů? Jak náročná je příprava zboží, než se
vystaví a čeká na prodej? Kolik času zabere práce kolem, abyste mohla říci, že se
virtuální krámek vyplatí a minimálně sám na svůj provoz vydělá?
Odpověď mi poskytlo jedenáct z patnácti
oslovených prodejců. Někteří své odpovědi více rozvedli, popřípadě se nebránili
doplňující otázce. Pro přehlednější zpracování pro oko čtenáře, jsou sesbíraná
data ve výsledku sumarizována. U sedmé otázky je jméno dotazovaného nahrazeno
tiskacím písmenem, dle zadání v úvodníku samotného dotazníku.
Obrázek rozesílaného dotazníku (Copyright Barbora Martinisko)
Obrázek rozesílaného dotazníku (Copyright Barbora Martinisko)
Vyhodnocení:
- Jak získáváte zboží do "bazárku"?
Nejvíce
zazněla odpověď „b“ (8x), plus jeden dodává, že se jedná o zboží dodané přímo z Anglie.
Dále dva dotázaní uvedli, že doma vytřídili věci členů rodiny a zvolily ty,
které již nosit nebudou (jsou malé, nebo danou osobou neoblíbené). Jeden z oslovených
prodejců sdružuje několik lidí, kteří věci chtějí prodat, ale na obsluhu bazaru
nemají čas. Pozdější vyplácení je variantou, která vyhovuje všem.
- Jak připravujete zboží k prodeji?
- Kolik času týdně věnujete obstarávání záležitostí kolem "bazárku"?
- Jak určujete cenu věcí?
- Započítáváte si náklady na balné? (nejedná se o poštovné)
- Jak vnímá Vaši činnost rodina?
- Chcete maminkám, které se účastní podobných debat, jež byly inspirací pro vznik tohoto dotazníku, něco vzkázat? (Odpovědi jsou ponechány bez jakékoliv korekce).
Prodejce E: Ano-
je to práce, která mě moc baví :)
Prodejce G: Ono se často stává,
že kupující nevidí tu práci kolem. Pochybuji, že prodavačky v obchodech mají
takovou starost se zbožím.
Prodejce H: Provozování bazárku s oblečením není až
tak jednoduché jak se může z pohledu nakupujícího zdát. Ze strany nakupujícího
jde pouze o zhlédnutí fotek, popř. přečtení popisku a následné zaslání platby.
Zatímco na straně prodávajícího se jedná o - zajištění zboží, které se bude
líbit, zaplacení za zboží z vlastních prostředků, vyprání veškerého oblečení
(náklady na prací prášky, voda, energie), energie za sušičku, moje vlastní
energie - strávím na bazárku i 10h denně!, nafocení, popisky změřené na centimetry,
získání klientely, starost s případným vymáháním za nezaplacené rezervované
oblečení, donáška balíků na poštu... A potom všem je na konci opravdu nevelký
zisk. Bazárek jsem si pořídila proto, abych měla k dispozici oblečení pro
vlastní dítě a abych se "zabavila" při rodičovské dovolené. A pak
ano, také abych si přivydělala nějakou korunu bokem. Ovšem ne každý by toto
absolvoval a věřte mi, že je to někdy i na úkor vlastní rodiny.
Prodejce K: Nechci vzkázat nic
konkrétního. Možná jen, aby se nad sebou zamysleli.
Sama se několik let věnuji
charitativní sbírce oblečení, nábytku a předmětů pro diagnostický ústav,
azylové domy a dětské domovy. Zisk mám nulový. Zapojuji celou rodinu. Dodávat
jsem nepřestala ani v těhotenství a
nyní mám doma další tři krabice. Radost těch, kteří zabalené věci obdrží, je
ale k nezaplacení.
Za spolupráci všem zúčastněným
mnohokrát děkuji.
Bára
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)