31.12.17

21.12.17

Než ochutnáte všechny dobroty

Vánoce jsou svátky jídla. Dobroty pečené, smažené, vařené, jinak upravované. Nosíme jídlo na návštěvu, dostáváme cukroví darem a není divu, že se ruku v ruce se svátky pojí i zažívací problémy a zkrátka "přecpaností". Maminky, které mají malé děti, by ale měly být ostražité. Ne každé bolení bříška a závrať, jsou známky přejedenosti. Pokud vám dítko teprve přechází z kašiček na běžnou stravu, nebo některé potraviny ještě neochutnalo, je dobré vědět, co právě jí a kdy. Také bychom neměli do jídla nikoho nutit.

Maminka 2,5 letého Danyho, Hanka, ví o nečekaných překvapeních své. Podělí se s vámi o svoji zkušenost s nepředvídatelným závěrem.

Jmenuji se Hanka a ještě před 2 měsíci jsem měla naprosto zdravého syna, Danyho, který konečně začal více mluvit. A tak jsme se každý večer spolu smáli, když z postele volal “mami, miňo!” a dožadoval se kojení.

Kdy jsi zpozorovala, že s Danym je něco jinak? Něco s ním není v pořádku?
Myslím, že to bylo při večeři. Ten den jsem ho poněkud více přemlouvala k jídlu. Když se ještě u stolu pozvracel, hrozně jsem si to vyčítala. Myslela jsem, že se přejedl a vinila z toho sebe. Další zvracení mohlo být o týden později. Bylo to pár hodin po obědě. V žádném případě mě tenkrát nenapadlo si to spojovat. Řekla jsem si, že mu to nejspíš jen nesedlo. Zase byl několik dní klid. Další zvracení už bylo intenzivnější. Přidal se průjem. Svedla jsem to na nějakou střevní virózu. A zase byl pár dní klid. Když se ale problémy vrátily, rozhodla jsem se pro telefonickou konzultaci s dětskou lékařkou (přece své ‘zdravé’ dítě nepotáhnu do čekárny plné bacilonosičů). 

Co ti doktorka řekla?
Výsledkem konzultace byla pravděpodobná podrážděnost zažívání po prodělané viróze. Doporučena dietnější strava a při přetrvávání problému pak osobní prohlídka. Ten den byla středa. Pamatuji si to, protože Dany poprvé “zvracel” nad ránem. Uvozovky píšu proto, že z prázdného žaludku nebylo co zvracet a tak mi můj malý syn jen bezmocně dávil v náručí. V tu chvíli mi došlo, že to nebude jen tak. Následující ráno jsem ho chtěla vzít k doktorce. Cedule na dveřích mi jasně sdělila, že čtvrtek a pátek mají vyjímečně zavřeno. S přihlédnutím k tomu, že si Dany nestěžoval na žádné bolesti, normálně si hrál a zvracel maximálně jednou denně, jsem zavrhla pohotovost a řekla si, že vydržíme do příštího týdne.

Kontrolu jsi odložila do kdy?
Na úterý ráno. Závěr po prohlídce? Když pomineme to, že blinká, tak je to zcela zdravé a prospívající dítě. Za poslední rok přibral jen kilo, což je ale v jeho věku vcelku běžné. Vyfasovali jsme tedy žádanku na krevní testy, co vypadala jako by si na ní někdo zahrál piškvorky, a zkumavky na vzorky. 

Takže odběry, testy. A jak bylo Danymu?
V té době už Dany zvracel téměř každý den. Vyjímkou byly víkendy. Díky tomu se mi povedlo získat jeden vzorek v sobotu a jeden v pondělí. Doktorka chtěla 3 různé vzorky. Měla smůlu. Když se do pátku nezadařilo, vzorky jsem jí odnesla. Bylo to týden a půl po krevních testech. Ve výsledcích svítil červeně nedostatek železa a jeden hraniční výsledek na celiakii. Bohužel laboratoř udělala jen jeden ze dvou testů a tak jsme na další výsledky museli ještě počkat. V té době už to byl přibližně měsíc a půl od první ataky zvracení. Začínala jsem se bát.

Muselo to být strašně těžké a stresující. Stále jste zůstávali doma?
Ne. V pondělí ráno mi zazvonil telefon. Volala dětská lékařka, že si máme přijít pro žádanku k hospitalizaci. Prý tím jen urychlíme všechny testy a za pár dní půjdeme domů. V jedenáct hodin dopoledne už jsem doma balila pár věcí do nemocnice. Říkala jsem si, že tak ve čtvrtek půjdeme domů. V nemocnici začali dělat všechny absolvované krevní testy znovu. Také jsem dostala papír, kam jsem měla zapisovat, co všechno Dany snědl a vypil. 

Jak seznam s jídlem vypadal? 
Dany skoro nejedl. Taky, komu by se chtělo jíst, když neví dne ani hodiny, kdy bude zase zvracet. Ovšem ze zápisků vyšlo, že i hrozně málo pije. Kapačka, další krevní testy, dokonce oční vyšetření. Taky další zvracení. A jako bonus pupínky. Vypadalo to na neštovice. 

Domů vás tedy nepustili.
Ne. A odpovědi na otázky: “Co mu je? Proč pořád zvací?" 
"Nevíme, ale musí začít jíst a pít!” 
Ve čtvrtek jsem se konečně setkala s gastroenteroložkou. 

Gastroenteroložkou? Takže se potvrdila nějaká z nemocí zažívacího traktu?
Diagnózu celiakie ještě musí potvrdit genetický test, ale už je to celkem jisté. Synovo střevo od 9.měsíce života ucpával lepek a nikdo si toho nevšiml. V jeho 2,5 letech se mu střeva přeplnila plyny, které všechny ostatní orgány v bříšku tlačily nahoru. Nejspíš proto to zvracení. Lepek úplně zabránil vstřebávání živin a můj syn spadl pod hranici podvýživy. Začal připomínat děti z afrických vesniček. Vystouplá páteř a nafouknuté bříško. Přestal si hrát. Neměl sílu chodit. Jen ležel a koukal na pohádky. Občas prostě jen hleděl do prázdna.

Z energického dítěte je to tedy ohromná proměna. Co tedy bylo dál? Jaký byl další postup?
Pátý den v nemocnici dostal Dany poprvé bezlepkovou stravu. A taky kapačku. Téměř týden mu doplňovali tekutiny a živiny nitrožilně, zatím co já se ho snažila přesvědčit, aby začal jíst a pít. Pupínky se mu mezitím rozšířily až do úst. Konečná diagnóza - celiakie! Ano, i za ty puchýřky mohl ten prokletý lepek!

Jak vidíš život s celiakií do budoucna?
Předpokládám, že život s celiakií nebude taková hrůza. V dnešní době už je spousta bezlepkových věcí. Jen ten začátek bude těžký. Nejen pro Danyho, ale i pro mě. Celiakie je totiž genetická porucha a tím pádem je dědičná. Po propuštění z nemocnice, jsem si nechala udělat krevní test na celiakii. Víš, že v populaci je četnost celiaků udávána v číslech 1:3 000 až 1:200? Většina lidí totiž ani netuší, že celiakii má. Ovšem bez správné léčby a diety se zvyšuje riziko rakoviny až o 40%. A možné indikátory? Například nadýmání, občasné průjmy a nebo nedostatek železa.

Děkuji Hance, za sílu podělit se o zkušenost s příchodem celiakie do života Danyho.

Hančin zážitek zveřejňuji na její žádost. Sama doufá, že třeba pomůže některé jiné mamince, zjistit příčinu nevolnosti jejího dítěte dříve, než by situace byla tak vážná, jako u Danyho. 

Užijte dobrot a krásné Vánoce

PODĚKOVÁNÍ BĚŽCŮM

Mnohokrát děkuji všem, kteří jste si udělali při vánočním shonu čas a přišli si večer zaběhat do Stochova. 
Příjemnému setkání dozorovali hasiči i příslušníci policie a těm také patří velké díky! 
Žádný z běžců se neztratil a všichni doběhli do cíle, kde na ně čekalo pohoštění, spolu s teplými nápoji.


Byly jsme s Ciri na startu, který byl zároveň i cílem.
Běhu se zúčastnilo i několik dětských závodníků.

Více fotografií a několik slov od hlavní organizátorky Veroniky Šubrtové si můžete přečíst na stránkách Kladenského deníku.

Poděkování patří také dárcům věcných cen pro vítěze. Oficiální poděkování najdete na stránkách spolku Kamarádi Stochov, spolu s přehledem dalších zajímavých akcí.