Všudepřítomná omalovánka

Venku se náhle udělalo chladno. Každou chvíli prší a jelikož mi chvilku trvalo, než byl Ádin šatník obohacen o potřebné  deštivzdorné kousky, byly jsme více doma, než venku. 

První den to bylo fajn, druhý jsme měli plavání (takže taky pohoda), no a třetí: "Co s mámou doma?" Ne, že by mamince docházela fantazie, ale malou rošťačku nic nebavilo. Byt byl zaplaven vytahanými hračkami a to nebylo jediné, co bylo vytaženo. Manželovi extrahovali další "moudrák" a tak jsem měla, čas od času, doma protivouše dva. Zatím, co jeden se sebou v rozčilení bleskově praštil o zem kdekoliv, muž by se asi při svém téměř metru devadesát přizabil, nebo dorazil, o nějakou z pohozených hraček. Raději marodí na gauči, kde je -mimo pastelek- bezpečno.

Nová zábava na sebe nedala dlouho čekat! Áda vždycky ocumlá pastelku, která tak lépe maluje i na tělo a oblečení. Pak už má jen "spoustu práce". Vybarvená je omalovánka, štos bílého papíru, gauč, deka, polštářky, pes, tričko, leginy, faktura ze Zoohitu (kde občas nakupujeme), tatínkova skripta, kočka, pelíšek pro psa, dveře ledničky, druhá kočka, kousek čehosi na podlaze, tatínek, plyšový medvěd (původně bílý) a nezapomínejme na ruce a pupík malé umělkyně, s překrásným make-upem azurové barvy. To vše za pět minut, co maminka stihla bleskovou návštěvu toalety.
"Ádo kreslíš na papír, že ano?" zeptala jsem se váhavě při přesunu do koupelny.
"Mňau! Tatá." Áda mi s úsměvem odevzdala pastelku a zmizela za rohem do obývacího pokoje (nejspíš pro další materiál).

U papíru nezůstala. Tatínkovi se táhla po ruce kostrbatá linka, zatím, co spokojeně chrápal, na celý obývák. Podobná linka s několika malinkými malůvkami však zdobila i stěnu vedle koupelny. Áda si na mě počkala, vzala mě za ruku, ukázala prstem na podlahu, ať si sednu a začala po svém vykládat o obrázku na stěně. Když skončila, tázavě sena mě otočila. čekala reakci, pochvalu, kritiku díla, nevím přesně. Vzhledem k tomu, že stěna byla čerstvě vymalována asi týden, jsem se mi slova vzpříčila v krku a chvilku jsem doufala, že tatínek bude spát až do večera.
"Áďo, víš, mě by se ta malůvka líbila, ale na papíře." Vypadlo ze mě, když si Áda ke mě klekla. "Tatínek asi nebude moc rád, tu stěnu nedávno maloval." Načeš se malá umělkyně zatvářila neurčitě, vyskočila a odběhla. Přinesla papír a snažila se ho obtisknout na stěnu. Pastelkový počin se nechtěl odlepit od bílého podkladu.
"Neci." máchla rukama do vzduchu a nadšeně se rozběhla k obývacímu pokoji, protože se probudil - hádejte kdo.
"Kam mě to táhneš? Já potřebuju..."
"Hlavně nekřič, prosím..."
Na to si i tatínek sedl. "No tohle! Ádo!" zvyšoval se tatínkův šok. Naštěstí byl rozespalý.
"Říkala jsem, že by to bylo hezčí na papíře." Pohladila jsem tatínka po rameni. "Je mi to líto, ale asi se to na papír nevešlo."
Seděli jsme na chodbě. Koukali na stěnu, než nám Áda rozdala každému dvě pastelky a doufala, že taky něco pěkného namalujeme.

O týden později jsem připravovala několik dekorací pro mou kamarádku na svatbu. Áda poprvé viděla srolovanou tapetu a moc se jí líbila. To by bylo ještě v pořádku. Jenže, při své výchovné snaze, jsem úplně zapomněla, že tapeta je taky papír!
Opět jsem bleskově navštěvovala toaletu a zapomněla zavřít dveře do ložnice. Jakmile jsem zhasla světlo v koupelně, ozvalo se z pokoje nadšené: "Mamííí! Mamííí! Kuk!"
Co teď? Jak se jako rodič zachovat? Ploužila jsem se do ložnice jako velmi opatrně. Upřímně, vůbec se mi tam nechtělo. No, ačkoliv jsme se barvu snažily s dcerkou vyčistit a opět si ukazovaly, jaký papír je určen na kreslení, nezdařilo se. Uvidíme, co na to tatínek.
Máte také doma malého Picassa? 

P.S.: Dneska si Áda namalovala černou fixou nos a fousky. Na otázku: "Co to máš na obličeji?" Zaznělo: "Čiči." Snad to půjde umýt, bo zítra jdeme k zubaři.

Mise v míse

Ráno. Ráno je pro každého v jinou dobu. Donedávna bylo pro Ádu kolem osmé hodiny. Nově mám budíček už 5.30h. Zatím, co malá rošťanda srší energií, maminka se ještě minimálně půl hodiny posunuje po posteli a ve finále zvládne dolézt akorát do koupelny.
"Žbluňk!" ozve se, ještě než vůbec na záchodě začnu. Zavřu oči a zhluboka se nadechnu. "Už zase."
V záchodové míse tentokrát skončil náramek z "parádivé krabičky na hraní". Koukám jak husa do flašky. Co všechno nenajdu v posteli...
"Mamííí, taky ciii." tleská dcerka ručičkami a už mi cpe do rukou nočník.
"Adi, já tohle neměla úplně v plánu. Musím do kuchyně pro špejli a vylovit to..." snažím si vzpomenout, kde špejle máme. Vyndám, umyji, vydezinfikuji - odložím na hranu umyvadla.
"Taky, taky!" ozývalo se z pokoje.
Áda nacpala do nočníku všechno, co se dalo a teď na něm sedí...Naštěstí ještě v pyžamu.

Po půlhodinovém domlouvání o oblečení punčocháčů skončí malá poletucha v leginách s ponožkami hrne se na snídani. Než si zaliji kafe, stačí si ponožky sundat, vymáchat je v jogurtu a nakrmit celou bandu plastových zvířátek z kolekce "Kamarádi z lesa" a psa piškoty.
"Tovo tovo!" znakuje Áda hotovo a už vytahuje nohy z podstolu, aby mohla jít pracovat do obýváku.
Přilévám do kafe mléko.
"Mami! Mami!" popadne mě Áda za ruku a vleče k policím s výtvarnými potřebami. "Hů, hů, hů."
Sundám dózu s pastelkami, které mají na koncích mnou šité plyšové sovičky, přidám papír, omalovánky a - snažím se vytratit zpátky do kuchyně, kde ke mě natahuje ruce plné vůně příjemně teplé kafíčko.
"Mami! Hačí, tady." ukazuje přísný prstík na sedák gauče - aneb houby matko, nikam nejdeš.
Trpělivě vymalováváme traktor.

Vyprat prádlo, pověsit pračku, dopolední vycházka, malý nákup, pošta..."To už je tolik hodin?!" Musím jít vařit oběd. Zadělám těsto na litý koláč.
Dám do hrnce rýži. A cucnu si domácí ledové kávy.(Taky pijete studenou? Říká se prý na krásu.)

Zazvoní telefon. Volat s babičkou je alespoň  na půl hodiny.
Áda běhá tam a zase zpátky. Telefonuje se lžící, cedníkem a kolečky od dřevěné mašinky.
Počkat nebyly na ní kostičky?
"Ano, mami. Dobře, tak jo. Ještě si zavoláme."
Při návratu ke kuchyňské lince zakopnu o malou židličku. Co to tady dělá? Naliji těsto na plech. Vylovím kostičky s obrázky tygra, koaly a kuřete - no co, na chuti těsta to nic nezměnilo, je stejně syrové, jako jindy před upečením. Natáhnu časoměřič a dopiji studené kafe.
Při pohledu do hrnku si říkám, že bych si měla po ránu vařit čaj...

Máma na cvičení (testování oblečení Ergee)

I na moje "Já" došlo. Áda už nějakou chvíli není kojena a já řeším znovu-formování postavy cvičením pilates a též zintenzivněním domácího cvičení. Chodit pořád ve volných teplácích a obyčejném triku, není úplně ono. Uvažovala jsem o nákupu nového outfitu, proto jsem měla velkou radost, když jsem dostala možnost testovat kolekci sportovního oblečení značky Ergee, kterou najdete v obchodních řetězcích značky "kik".

Oblékla jsem:

          1.Sportovní elastickou podprsenku Ergee Ergeenomixx velikost XL

Podprsenka má velmi pružné složení polyamid-polyester-elastan a především vyztužené košíčky, které ocení nejedna maminka s větším poprsím, jako mám já. Mě přišla materiálově velmi příjemná na těle i během cvičení. Materiál se neroluje, nedře, nekasá se a samozřejmě si musíte pořádně upravit ramínka. Ocenila jsem především výztuž v bocích košíčků, která drží poprsí přesně tam, kde má být a neleze ven. Díky dobře zpracovanému tkaní se nemusíte bát, že by vám užíváním nebo praním popraskaly elastické nitky v materiálu, alespoň u mnou používané podprsenky bylo vše v pořádku. Dále je velmi příjemné řešení zad podprsenky do sportovního kříže, díky němuž máte i posuvné prvky ramínek výše než na lopatkách, tudíž netlačí, když si lehnete na zem. 

Celkově jsem s podprsenkou moc spokojena. Nedoporučila však tento typ ženám s větším poprsím, které běhají, či chodí na aerobic, při snaze o hopsání hopsal i můj hrudník, což není úplně příjemné. Na posilovací cvičení je ale výbornou volbou.

          2.Sportovní nízké ponožky Ergee trend velikost 39/42 (dva páry v balení)

Ponožky jsem nevyužívala jen výhradně pro sport, ale snažila jsem se je nosit co nejvíce bylo možné. Mimo tělocvičnu mi trochu vadilo, že nemají vyšší patu, ale to je spíše detail. Co se však týče běžného nošení, například v pohorkách se mi ponožka díky snížené patě rolovala, ale v tenisce bylo vše v pořádku. Se složením bavlna-polyamid-elastan a ztenčenou vrchní vrstvou - jakousi mřížkou v oblasti nártu, byly příjemným prvkem do boty.  Lemování ponožky v oblasti kotníku je sice nejprve trochu pevnější, ale nošením a praním se celkově přizpůsobí noze nositele. Materiál v oblasti dolní části chodidla je v celku odolný, nezadírá se a během mého intenzivního užívání nebyl nijak poškozen (tj.zátrh, díra či boční rozestup švu u paty). Chodila jsem v ponožkách jak doma naboso, tak v dětských herničkách po hrubém koberci, obojímu odolaly.

          3.Sportovní dámské tričko Ergee Ergeenomixx active wear velikost XL (růžová neon)

Z trička na ramínku jsem vůbec neměla pocit, že se dívám na velikost XL. Střih je v celku lichotivý. Materiál je stoprocentní polyester, což má své výhody i zádrhele. Tričko hezky splývá na těle, dá se v něm plynule hýbat a měnit cviky (látka nikde nevisí), je velmi příjemné a mimo jiné dobře schne - když se ze cvičení opotíte. Pruh perforované látky, jež se táhne podél obou boků, dobře odvětrává. U límce najdete praktické poutko, takže nemusíte mít s sebou ramínko, nebo se bát, že vyrobíte díru, pokud si oděv pověsíte na věšák u sprchy.

Na rukávech a u dolního lemu v zádech najdete praktický reflexní pruh, který se hodí při večerním letním běhání, mechanickou činností látky, se ale lehce ničí (vytahuje se). Podobný reflexní prvek je umístěn i za krkem.

Zde je i důležité říci, že neonová růžová látka je velmi jemná a je nutné dávat pozor na záděry a také prát triko výhradně v pracím sáčku na jemné oděvy. Obávám se, že jinak svůj kousek oblečení vystavujete možnosti poškození v bubnu pračky, což by byla škoda. Dále je lepší používat tekutého pracího prostředku - klasický prášek sem tam zanechá na jemném materiálu nevzhlednou mapu (a upozorňuji, že jsem zkoušela tři různé prášky a ve všech případech se mapa objevila). Prala jsem tedy v síťce v tekutém prostředku na jemné prádlo. Pro srovnání i výrobce jiného sportovního oblečení uvádí, že elastické nitě, (které jsou i zde použity) je nutno prát v jemném prostředku pro zachování elasticity nití ve švech. 

Jak jsem ale již zmínila, materiál skvěle schne a když večer vyperete, další den můžete zase cvičit v neonové.

          4.Sportovní dámské kalhoty Ergee Ergeenomixx active wear velikost XL

Elastické kalhoty na tělo jsou z pružného elastanu a polyesterového vlákna. Opravdu doléhají na tělo a je v nich příjemně teplo. Silná guma v pase je doplněna stahovací tkaničkou pro příjemný pocit stoprocentně držících kalhot. Výstup šňůrky je navíc z vnitřní strany pasu, takže vám nebude nevzhledně krabatit tričko zavázaná mašle či uzel. Na zadním dílu kalhot pak najdete praktickou kapsičku, kam si můžete umístit cokoliv, co se sem vejde (kapesník i kartu MHD). Celkově bych řekla, že se jedná spíše o kalhoty běžecké, vzhledem k rozmístění reflexních prvků u kapes, zadním dílu a především u oblasti lýtek. Navíc se střih mírně zužuje, takže jsem se nejdříve bála, že střih nepřetáhnu pře stehna, ale látka skvěle pruží. Navíc se neroztahuje a neničí se očka tkaní, takže se nemusíte bát, že byste si kalhoty nevzhledně vytahali. I vnitřní podélný šev je dvojitý, netáhne a báječně zvládá vstřebávat i prudší pohyby. Jednoduše řečeno, mi kalhoty během cvičení nepraskly. Trochu jsem měla strach o vnitřní stranu kalhot, co se týče jemného masážního chloupku látky. POZOR především na užívání jakýchkoliv masážních gelů, nebo krémů, jež pomáhají v odbourávání celulitidy. Samozřejmě je použít můžete, ale poté počítejte s přidáním minimálně jednoho máchání, ne-li praní, navíc. U kalhot též platí stejná pravidla praní jako u trička.

S oblečením Ergee jsem celkově velmi spokojena. Jedná se o cenově dostupné sportovní oblečení pro každou maminku, která hledá nové kousky do svého šatníku pro cvičení, které odolají vyššímu nasazení a nějakou dobu vydrží. 

Medvědometr
V tabulce naleznete hodnocení produktu. Čím více medvědů, tím větší celková spokojenost. Nejvíce lze získat pět bodů.

Přeji všem maminkám ať se při cvičení cítí báječně!