Chůze jako hra

Áda se z akce Prague Barefoot Run vrátila plna dojmů ze senzomotorického chodníku od Bosé turistiky. Začala doma stavět sama trasy z nejrůznějších povrchů. Chodila po nich sama, s panenkami a později se zapojila celá fronta plyšových zvířátek, které aktivita bavila, přestože měly kožíšky plné písku. Když se nám do bytu nastěhovala už celá třetina pískoviště z balkónu, utřela jsem si nudli z právě polevující chřipky a rozhodla se, že začnu hledat nějakou vhodnou alternativu, abychom každý večer nemuseli uklízet všechno možné (hlavně zametat písek).
Plyšáci teď celí ušmudlaní stáli pro změnu frontu na pračku. Měla jsem čas, než bude zase skupina pohromadě, připravena na další dobrodružství.

Internetové inspirace je mnoho. Nejzajímavější najdete pod heslem "senzomotorický koberec" a fantazii se meze nekladou. Pinterest, rodičovská a vzdělávací fóra, skupinky na facebooku, vám nabídnou spousty podnětných obrázků, ze kterých si sami vyberete ty prvky, co se vám líbí a pak už stačí jen navštívit obchod pro kutily a můžete začít!

V sobotu jsme si udělali vycházku do nedalekého obchodu zmíněného typu, který se později ukázal jako ne úplně šťastná volba. Nejlepší "kauf" bylo pořízení koberečku, tedy v našem případě pogumované rohože, která báječně drží na plovoucí podlaze (cena za rozměr 60x80cm 129,-Kč). Pak jsem koupila ještě kroucený provázek (cca 3m) a sadu skleněných červených dekoračních kamínků. Oblázky měli, žel, jen v balení po patnácti kilech, bez možnost odvážení menšího množství. Sáhla jsem proto do domácích zdrojů a našla všelijaké zbytky od dekorování oslav a svatby. Kamínků, krystalků a perliček (korálků), jsem našla dostatek, plus několik provázků, mušlí a torz dřevěných kolíčků. Největším objevem byl svazek mořské trávy, která mi zbyla z dob, kdy jsem pletla košíky.

Potřeby:

• rohož
• kroucené lanko
• provázky
• korálky/perličky
• skleněné kamínky
• mušle
• dřevěné kolíčky
• mořská tráva
• tavící pistole
• náplně do tavící pistole (mám širší průměr a beru balení 10ks)
• nůžky
• zapalovač (na zatavení konců provázků)
• trpělivost
• několik hodin času
• sprej první pomoci (při popálení tavnou hmotou)

Všechen materiál, tavící pistole, načerpané nápady, kreativita (i ta tatínkova v hlídání Ciri) a Ádiny rady ve smyslu "stačí" a "eště", daly vzniknout naší domácí "senzomotorické rohoži". Stimulace reflexních bodů na chodidlech dcerku jednoduše baví. Navíc prospívá svému zdraví. Více se můžete dočíst například zde.

Vyráběli jste doma svůj senzomotorický kobereček? Nebo se na zhotovení teprve chystáte?

Imaginární Imaginárium (recenze obchodu)

Nadchla vás někdy reklama? Řekli jste si, že "tuhle věc si prostě musíte pořídit - do obchodu musím zajít - oblečení z plakátu si musím vyzkoušet"? Tak přesně takové pocity jsem měla, když jsem na facebookových stránkách zahlédla propagaci nově otevřeného obchodu Imaginárium, který tvrdí, že chytré děti, mají přece chytré rodiče, kteří nakupují právě v tomto obchodě!

Plakátek, kde hlavním maskotem byl krásný plyšový myšák, tvrdil, že právě probíhají velké slevy a každý nově registrovaný zákazník v klubu obdrží při prvním nákupu chrastítko jako dárek zdarma. I řekla jsem si, proč do obchodu nezajít. A začala procházet jejich webové stránky. Mimo zarážející skutečnosti, kdy z plyšového kraba udělali klokana, jsem narazila ještě na několik překvapení. Nicméně vybrala jsem moc krásné silikonové kousátko Bit-bit silicone beads pro Ciri a těšila se, jakou bude mít novou hračku a k tomu chrastítko. 

Předem jsem si napsala několik vět o certifikaci a dostupnosti hračky s někým, kdo přijímal zprávy na facebookových stránkách prodejce a zavolala na prodejnu, kam jsem plánovala dorazit.

Po jedné z kontrol v nemocnici jsem přesvědčila manžela, že se nutně potřebujeme zastavit v obchodním centru, kde pobočku otvírají, abych neprošvihla báječnou akci s dárkem k nákupu.  O extempore s vytištěním kupónu ani nemluvě. Ačkoliv se mu čekat v autě s dětmi moc nechtělo (děti usnuly), zastavil. Celá natěšená jsem vyběhla z auta směr mapa obchoďáku. Po deseti minutách bloudění ve staveništi (probíhá nákladná rekonstrukce celé budovy), jsem onen obchůdek našla! Vstoupila s úsměvem a pozdravem dovnitř a začala se rozhlížet.  Prodavačka jen zvedla hlavu od monitoru stolního počítače, pozdravila a dál se věnovala svému. Já mezitím našla příslušný regál cílové věkové kategorie a hledala ono duhové kousátko.

"Mohu pro vás něco udělat?" přistoupila ke mě, když postřehla, že jsem ztracená kdesi ve věcech v regálu.

"Ach no, dobrý den, hledám kousátko pro mou dcerku. Je to takový kroužek tvořený barevnými silikonovými kuličkami. Je duhový a název je Bit-bit silicone beads." ukázala jsem ji nadšeně obrázek v telefonu.

"No tak ten tady není."

"Jak není? Vyprodali jste ho?"

"Ne, vůbec tady není."

"To není možné, vždyť mi tu od vás do telefonu někdo řekl, že tu máte dva kusy."

"Kdo vám to řekl?"

"Ten kdo tu bral telefon."pokrčila jsem rameny.

Slečna prodavačka začala ťukat do počítače. "Ano, mají tu být dva kusy, ale za celou dobu, co tu pracuju, což je asi tak měsíc, jsem tu nic takového neviděla."

Když jsem se rozhlédla lépe, uviděla jsem všude zastrkané krabice, včetně velkých za pokladnou, které vykazovaly známky opotřebení sedem.

"A nemohou být někde v krabici?"

"Ne."

"Opravdu? Vždyť tu mají dva někde být?"

"Určitě ne." kroutila slečna hlavou. 

Protože jsem byla v obchodě v tu chvíli jediná, rozhodla jsem se hledat sama. Nakukovala jsem i do regálů, kde bych takovouto hračku neočekávala, protože, jak se zdá, je v této prodejně všechno možné. 

"Jestli ji hledáte, koukněte se tady na stůl, možná je ve slevách."

Upřímně, moc se zde hledat nedalo, protože krabičky předmětů k prodeji na sobě byly naskládané tak, že při sebemenším zásahu se začaly hýbat. 

Slečna pokladní se rozhodla zavolat své vedoucí a ověřit, zda teda hračku mají nebo ne. Paní na druhé straně telefonu si nebyla jistá a nakonec řekla, že  určitě ne, když není vybalená na prodejně. 

Odešla jsem bez kousátka, i bez chrastítka, bo to je jen a pouze k nákupu.

Registrace zbytečná.

Zatím je tedy prodejna Imaginária čistě imaginární záležitostí. Možná, že až se trochu usadí a "vybalí" bude z ní oblíbená prodejna, ale u mě rozhodně nebodovala. 

Protože jsem opravdu toužila po duhovém kousátku pro dcerku, oslovila jsem obchod Silikonové korále. Zde mi vyšli vstříc. Mám účelovou duhovou parádu, sice bez dárku, za to za mnohem lepší cenu.