Vhodný věk. Nevím, kdy je vhodný věk začít plavat s miminkem. Mnoho odborníků tvrdí, že se může začít kdykoliv, po vyhojení pupíku, tudíž ještě v prvním měsíci prckova života. Já si tím tak jistá nejsem. Jako prvorodička jsem nedala dohromady tolik statečnosti, abych s malinkým novorozencem vlezla do veřejného bazénu a vlastní vodní nádrž (mimo vany) nemáme. V pozdně pořízené plastové vaničce navíc Áda řvala, jakmile byla do malého množství vody položena a pustila jsem ji z rukou. Ať byla na šikmém lehátku, zabalena ve velké plínce (jak se též doporučuje, kvůli vnímání prostoru), nebo volně, nemohla se samostatně plavit. Upřímně mohla, ale řev ve mě vyvolával úzkost a nechtěla jsem, aby vodu začala nesnášet...stejně, jako když jí nyní položím do postýlky.
S blížícím se datem půlroční prohlídky jsem začala shánět kurz, kam bychom mohly nastoupit. Vše plné na sto let dopředu! Maminky, při zapsání do porodnice si rovnou rezervujte místo ve vybraném kurzu plavání s miminky, plánujete-li začít.
"A to jsi nevěděla?" klepala se na čelo známá (která mimochodem děti nemá). "Možná dej i přihlášku do školky, aby malá byla v pořadníku!"
Totálně frustrovaná jsem vizi o plavání odsunula po obvolání šesti bazénů, i těch, ke kterým bychom cestovali i hodinu."Fajn, plavání nebude. To přežiju!" dupla jsem si.
Poslední týden v říjnu se nenadále objevila možnost docházet na zkrácený kurz plavání v nedávno otevřeném, novém, plaveckém centru. "Hurá!" Plavky máme a tak jsem mě a Ádu hrdě přihlásila. Vešli jsme se do kapacity kurzu a čekala nás 10.listopadu první hodina.
Měla sem velikou radost, když mi bylo sděleno, že do tohoto komplexu bazénů nesmí mít malé děti jednorázovou papírovou koupací plenu a akceptovány jsou pouze neoprenové plavečky. Doma proběhl test oblékání plavek i koupání. Jsou parádní!Jedná se o neoprenovou plenu Konfidence baby swimming velikosti S (6-9kg) Hezky těsní a dělá malý zadeček.
Udržuje se snadno. Stačí prát ve studené vodě ihned po koupání.
Lekce 1
Zjistila jsem, že se k areálu s bazény dostanu poměrně snadno povrchovou dopravou. S jednám přestupem jedu padesát tři minut autobusem. Autem je čas podstatně kratší, ale od události, kdy jsem celou cestu prozpívala, jsem opět neřídila. Povedlo se nám vyrazit včas a vstoupit do prostoru šaten půl hodiny před začátkem plavání. Jít do bazénu sama, nudila bych se....
Od slečny recepční jsem obdržela jakési hodinky bez ciferníku, neboli čip na otevírání skříněk. Ano SKŘÍNĚK! Nedostala jsem jednu, ale hned dvě! V hale pro schování kabátu a bot a poté vnitřní (v dámských šatnách) pro uložení ostatního oblečení. "Luxus!" pomyslela jsem si, zvyklá na jednu vojenskou plechovou, kde musíte užít vlastní zámek (který se nesl v batohu). Zutím bot pocit první třídy skončil.
Jak se sakra leze to té skříňky!? Cedule u přístroje hlásala podrobný návod: přistoupit-čipnout-stisknout. Přistoupila jsem, přiložila čip, stiskla. Nic. Znovu. Nic. Během pěti minut mi kleslo IQ téměř na nulu. Na pátý pokus jsem zajásala! "Skříňka otevřena." hlásala obrazovka přístroje a začala odpočítávat dvacet vteřin do opětovného uzamčení.
"Ehm...a kde je???" trubka jsem se nepodívala dopředu. Umělou inteligenci jsem sice přeprala, ale dala jsem si celý proces ještě jednou, než jsem s pocitem vítězství uložila boty. Nevím, jak situaci řeší ti, kdo drží dítě v ruce, jelikož jsem obě potřebovala k mačkání, čipování, otvírání...Díky za šátek!
Vnitřní šatny jsou krásně vybavené pro malá miminka. Ohrádky, přebalovací pultíky, dokonce místnost na kojení! Senzace. Když pominu, že ze zdi se šklebí další bednička pro otvírání skříněk, moc se mi tu líbí. Příprava do bazénu proběhla ultra rychle, s ohledem na časovou ztrátu před příchodem do dámských šaten. Stihla jsem i ještě chvilku kojit.
Seznamovací hodina utekla rychle, až na posledních deset minut, kdy jedno miminko rozplakalo ostatní. Naše Áda cítila s oním paviánem, a tak jsme do sprch dorazily s fanfárou. Kolem chodily uvědomělé matky a mračily se, že si miminko neumím uklidnit a možná ještě rozpláču to jejich. Byla jsem ve stresu a prcka uklidnila až koupací bublina. Hračka je z kvalitního plastu bez BPA, je omývatelná horkou vodou, plave a zaujme vnitřní pohyblivou částí na poměrně dlouhou dobu.
Oddychla jsem si při oblékání Ády. "Už to bude dobré." A začala si broukat písničku Okolo Hradce. Až jsem budila pozornost. Co na mě ty matky zase vidí?!Copak zpívám falešně? propadala jsem paranoie. Hrabala jsem v tašce, přičemž se Áda celkem ochotně seznamovala s klučíkem ležícím na vedlejším přebalovacím pultu. Byla to scéna jako z filmu Kdopak to mluví.
"Ahoj zaplaval sis?" Chrastění s hračkou.
"Ale jo, jen jsem se přitopil. A ty?" Pojídání ručičky.
"Mě spíš přitopila máma." Hihňání.
"Tak to máš šikovnou mámu." plácání ručičkami a chechtání.
Šikovná máma nechala doma podprsenku! A to jsem byla nadšená, že jsem kojící poprsí nacpala do plavek už doma. Musela jsem to zkusit! Zjistit, že se nenacpu do vršku od plavek v den první lekce, není zrovna důvod k oslavě. Co teď?! Nemůžu jít s nádržemi mlíka u kolen! Lapala jsem po dechu. Plíny...plíny, plíny! Chorobně balím minimálně tři látkové čtverce. Měly uplatnění. Doslova mě zachránily! Obložená prsa dosahovala velikosti Selmy Hayek! Teď jestli se vejdu do šátku...Balila jsem plavky a ručníky do tašky a v tichosti se modlila, aby nás manžel vyzvedl autem a nezměnily se plány.
Poslední kapkou bylo lomcování fénem, Snažila jsem se plastovou helmu na posuvné tyči upevněné na zdi, stáhnout níž, ale nešlo to. Dostala mě jedna maminka, která si s ničím příliš hlavu nedělala. Přisunula si blízkou lavičku a postavila se na ní. Na sušení hlavy bych buď musela mít výšku Avatara, nebo se také někam šplhat. Pro dnešek stačilo. Uvázala jsem dítě natěsno. Hrnula jsem se k venkovním skříňkám. Vydolovala boty. A prchala, co mi síly stačily.
Manžel už stál u dveří. Respektive dělal dveřníka všem maminkám s kočárky. Přišel mi moc milý, než jsem si všimla, že příchod mě a Ády nepostřehl. Odevzdala jsem čip, vyřídila vše pro další lekci a vyzvedla muže z brigády.
"Jak se vám plavalo holky?"
Spala bych, za to Áda řádila ještě dvě a půl hodiny, než konečně usnula.
Žádné komentáře:
Okomentovat