Prosinec je snad nejhektičtějším měsícem v roce. Je zkrácen na dvacet tři dní. V tyto dny držím dietu "nežer to cukroví", pak jsou Vánoce a 25.12. nastává období diety "nežer, nebo to do léta neshodíš". Letos mám dodržení o něco snazší, protože nastala situace není co-je trochu-brzy nebude nic. Áda objevila kouzlo čokolády a neustále by baštila "ještě", stejně, jako neustále dokola znakuje. Takže musíme trochu hlídat, kolik čeho sní, aby pak do půlnoci nehopsala v postýlce.
Je čtvrt na jednu ráno a manžel ještě dokončuje poslední prvky úklidu, protože mě neustále jímá panika, že nic není hotové, střídající se s přesvědčením, že Ježíšek, se narodil ve chlévě, takže v příliš načančané domácnosti by se mu taky nemuselo líbit. Tuto rozporuplnost ještě podpořila včerejší návštěva rybárny, kde jsme si byli pro kapra na sváteční stůl.
Zatím, co Áda vesele pozorovala šrumec a tlačící se lid, uhýbající před strýčkovou máchající paličkou na ryby, mě jímala závrať a mdloby, jelikož mi odjakživa nedělá dobře pohled na krev a vykuchané vnitřnosti. Žila jsem v domnění, že je Áda ještě moc malinká, aby tohle všechno viděla. Přesvědčila mě o opaku v momentu, kdy jeden filet, co byl před několika minutami ještě celým kaprem, odstartoval napříč pultem, asi na vycházku.
Já se snažila zakrýt Ádě, obracející se za jásavými přihlížejícími, oči. Načež mi má malá dcerka chytila ruku, hezky se usmála a konstatovala pouho-pouhé: "Hop, no." A dál si vesele znakovala znak pro rybu a nahlížela do kádí. (Jen pro pořádek - spí naprosto klidně a žádné trauma z událostí nemá). V autě mi pak vyprávěla, že: ryba hop a strejda ryba hop taky. Neboli, někdo ten prchající filet chytit musel, že?
Druhou zastávkou dne, byla hájovna, kam jsme zavítali pro stromeček. Zatím, co dámy si šly na čajíček ke známým, tatínek vyrazil pro stromek sám. (?) Poučila jsem se, že ženy a muži mají velmi rozdílné vnímání fyzické podoby významu slova "malý".
"Vybral jsem malý stromeček." znamená v překladu: Je možná o deset centimetrů vyšší než já, ale bude se ti líbit. Načež se klade důraz na slovo -stromeček- nikoli - malý-. A tak máme krásný velestrom. Ovšem košatý je krásně, o tom žádná...Nyní je připraven ve stojanu a já se nemohu dočkat, až se Áda probudí a půjdeme jej zdobit.
Kdy zdobíte stromek vy?
Je skoro hodina po půlnoci. A já musím dát za pravdu své babičce. Vánoce stejně přijdou a je jim naprosto jedno, jaké máte vztahy v rodině, jestli máte uklizeno, navařeno, napečeno, vypráno a vyžehleno. A záleží jen na tom, že jsme s rodinou a pro děti jsou tím nejkouzelnějším dnem v roce. Tak by to alespoň mělo být, no ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat