Jakmile oznámíte těhotenství,
začnou se z nejrůznějších koutů hrnout rozmanité rady a porady. Ty, které
chcete, ty, které nechcete a také ty, které „zaručeně“ budete potřebovat. Dál
je možné je rozdělit na praktické, mírně děsivé a naprosto hororové. Plus vám
někdo přidá popis vlastní zkušenosti, kdy je dobré říci předem, že pozitivní a
kladné se málo kdy vyprávějí. V „mišmaši“ přísunu informací vyjde jediným
spolehlivým řešením ohluchnout. Takže jsem v prvním a druhém trimestru,
mimo faktu, že mi jídlo smrdí, extrémně voní anebo určité potraviny nesmím
vůbec jíst, přípravy a nakupující těhotenské mánie vůbec neřešila. Nemám žádnou
encyklopedii, ani knihu naučnou pro budoucí matku, nechodím na diskuzní fóra,
kde se navzájem děsí matky stávající a ty budoucí, nerozplývám se ťuťáním a
ňuňáním nad malilinkatými oblečky. Jsem divná a mám seznam (pro nákup výbavy,
kterou musím mít).
Místo sezení doma i o víkendu
podnikám výlety. Nejdál jsem dojela do Vídně. Zájezd sliboval navštívení
legendárního domu Hundertwasserhaus jednoho z nejznámějších děl architekta
Friedensreicha Hundertwassera a přilehlé uličky, která je laděná ve stejném
duchu. Stihli jsme se podívat na hodně míst, ale kvůli bloudění třetiny výpravy
po nákupech v centru města, jsme se právě k barevnému domu nedostali.
Nicméně, výprava se sestrou byla super. Také jsem si (jako další) splnila
návštěvu pražského "Velemlokária" s mloky, kteří ve finále tak velcí zase
nejsou. Z čehož jsem byla docela zklamaná. A absolvovala několik dalších
pochůzek, které bych bez vidiny přikování doma, nerealizovala. Utíkajícími
měsíci jsem si ale začala uvědomovat, že těhotenství není nejlepší motivace pro
vyškrtání seznamu věcí, které chci ještě stihnout. Zvláště, pokud jsem ovládána
nesnesitelnou potřebou spánku. Mohla jsem spát kdykoliv. Po jídle, před jídlem,
za hluku, za ticha, za dne, za tmy, kdykoliv. Náplň denní činnosti
v domácnosti by se dala napsat třemi slovy: „Neuklízím, nevařím, spím.“
Takže je úplně jedno, jak je seznam dlouhý, jednoduše jsem veškerý čas
prospala.
Žádné komentáře:
Okomentovat