Těhotníme

Všichni okolo mě začali být „těhotní“. Některé mé spolužačky ze střední školy, kamarádky, lidé z blízkého okolí, a u nás? Pořád nic. Ze začátku jsem si říkala, že máme čas, později jsem začala být hodně nervózní a propadat se do sžírající deprese. Po komplikované operaci slepého střeva v mladším školním věku, jsem se příliš držela slov lékařky, která mi opakovala, že by bylo dobré mít do dvaceti sedmi let první miminko. Držela jsem toto doporučení jako mantru celou dobu v hlavě a s oslavami dalších a dalších (hlavně u ciferně vyšších) narozenin ve mně sílila panika a množství nezodpovězených otázek. Můj manžel optimisticky tvrdil, že až se na tu hloupou frustraci vykašlu, otěhotnění přijde samo. Čím víc jsem ve stresu, tím všechno půjde hůř. A měl pravdu!

V dubnu přišel shon událostí trvající až do poloviny června, kdy jsem přestala mít čas likvidovat tři těhotenské testy týdně. Každá žena ví, že pokud má přání, silnější než ona sama, mysl ho zcela nevymaže, jen je odsune někam do pozadí a „uspí“. Pořád čeká na svůj návrat s fanfárami. Napochodování znovu probuzené myšlenky přišlo koncem srpna, po krátké návštěvě farmářských trhů. Nikdy jsem na takovém místě nevydržela příliš dlouho. Na vině jsou hlavně ryby a mořské potvory, které si, vyplácnuté a drceném ledu, vesele smrdí do celého širého okolí. Dnešní den byl ale jiný, vstupem na plac trhu mi zazněla z úst věta: „Co to tady voní?“ Ihned jsem se stala terčem překvapeného a probodávajícího pohledu své kamarádky: “Baruš, to jsou ryby! A mimochodem odporně páchnou…není ti špatně?“ Bryskně jsem byla tažena pryč v kamarádčině přesvědčení, že brzy začnu kolabovat. Z nakupování nebylo nic, dali jsme si akorát zmrzlinu a bylo mi dvěstěkrát zopakováno, že mám vyhledat lékaře, protože jsem se asi z toho všeho shonu už totálně zbláznila. No, k lékaři jsem později opravdu šla. Po večerním náletu na těhotenské testy (ukryté v tajné zásobě koupelny), mi bylo při třetím těžké uvěřit, že je čárka růžová! Nebo jsou dvě! Nebo je modrý! Překvapena, otřesena a neuvěřitelně šťastná, jsem zjištění oznámila před spaním manželovi. Ve vzduchu byla cítit radost, napětí, otázky a vše přehlušil nádherný sex.

Potvrzeno: „Hurá budeme mít pupík!“ J