„Nééééé! Áďo prosím!“ Zvýšila jsem zoufale hlas, když malá začala zase
fňukat. Od rána jsem nesnídala, v kuchyni vařím popáté vodu na Caro, odhodlávám
se rozložit žehlení a už opravdu nevím, co bych ještě mohla udělat proto, aby
si Áda alespoň chviličku hrála.
„Vždyť jsem Ti nabídla tři různé hračky! Copak se Ti žádná nelíbí?“ rozhodím
bezmocně rukama. Vezmu miminko do náruče, pochovám. -Stále fňuká. -
„Ádo plína?“ ptám se pro jistotu, jelikož je čerstvě přebalena. –
Stále fňuká. Cucá si paleček. -
„Ádo tak papat?“ ukazuji zároveň znak. – Fňuká ještě víc. -
„Horko nebo zima?“ kontroluji za krkem opocení. Nic nenacházím,
teplota v normě. – Áda začíná ječet s podtextem: Vážně
nerozumíš mámo?!“-
„Máma má být motýlem?“ (Tak říkáme šátku). Konečně úsměv! Hurá přišla
jsem na to!
Než stačím dovázat, Áda spinká. „Ach ty zuby…“
Už třetí noc všichni tři pořádně nespíme. Prckovi roste zub! Nejdříve prořezávající
se (asi) dvojka probudí budoucí majitelku, poté maminku a ve finále i tatínka,
který po zamumlání čehosi změní spací polohu a opět usne. Mezitím se psovi
nelíbí nějaký ze zvuků v domě. Začne vrčet. Vzbudí kočky. Ty se běží
podívat (nebo co já vím). Každopádně zvednou psa. Rámus. Manžel vstává utišit
psa, zatím, co miminko, ač znovu nakojené a přebalené, stále ne a ne zaspat. Je
děsná legrace snažit se sloupnout proužky pruhované tapety ložnice. No, alespoň
už nepláče. „Ba! Bababa!“plácá Áda do zdi a směje se.
-Vítejte na nočním hřišti, kde se nejde spát minimálně do třetí hodiny
ranní. – Nepomáhá pohádka, ukolébavka, nic…Máma čeká, až prcek dopracuje, co potřebuje, nakojí se a
konečně, pokud se nevzbudí pes (nebo nemusí jít jeden z rodičů čůrat), usne. Co
na tom, že máma vypadá jak zombie a táta v práci jede na automatický
režim. Zaspali jsme zub! Konečně…
Při hlídání oždibované zdi akčním
miminem, trávím hodně času na internetu i v noci. Nevím, jestli děkovat za
chytrý telefon. Bolí mě z toho oči, které chtěly spát. Jenže nedělat nic,
usnula bych a nejsem si jistá, kam by se Áda po posteli doválela. Nebo jestli
by pak vykukujícím zubem nedrhla zeď. Jakmile se zapojím do činnosti, má z ní
ještě větší legraci a když jí vysvětluji, že spíme a znovu ukládám/uspávám,
vzteká se. Čekám proto, až si naplní potřebu večerní činnosti a sama sebe unaví
natolik, aby usnula při kojení.
Hrozné je, že se stávám závislou
na noční komunikaci. Mám totiž dojem, že je připojeno více lidí, kteří stejně potřebují
zábavu proti spavosti, jako já. Na mobil často koukám i při kojení, když Áda pře
den usne, odsouvám práci, abych svůj nevyspalý mozek zaměstnala klikačkou se
sladkými donuty na sociální síti. Unavují mě diskuze na facebooku, kde jsou na
sebe maminky sprosté, nebo hrají hru „můj slon je větší, než ten váš“. Čtu
hodně článků o rodičovství (i v angličtině) a začala jsem sledovat hroznou
situaci kolem příchozích uprchlíků a naší vlády. Nedokážu si vzpomenout, co
jsem chtěla nakoupit, když zapomenu seznam. Dokáže mě neuvěřitelně rozzlobit,
když se notebook odmítá zapnout, nebo se restartuje, když se mi to nehodí. Hlavou
mi běží frustrující myšlenky… Ve dne neusnu. A jediná touha je alespoň dvě
hodiny v kuse spát.
Právě včera v noci jsem
našla velmi zajímavý článek o vlivu moderní technologie na život dětí. Nezabývá
se faktem, že děti umí dříve pustit DVD než si vyčistit samostatně zuby, ale
poukazuje právě na působení mobilních telefonu a notebooků na rodiče. Vezměte
si, kolikrát zapínáte internet v mobilu, jak často sedíte u počítače a
vlastně nic neděláte, zatím, co si vaše dítko hraje na písku, nebo na dece.
Některé matky si řeknou, že se jich taková situace netýká, ale jsou k sobě
upřímné? Pořád mám mobil u ruky, a když mi opravdu někdo volá, nebo píše, buď
jej neslyším, protože konečně na chvíli zapomenu, že existuje, nebo má vybitou
baterii. Ouha! Nechci, aby se Áda
stala jedno z dětí, které se řadí mezi oběti moderní technologie, protože
je rodič tak zaujat, že na dítě nemá čas. Sama si preventivně nařizuji ordinační
hodiny používání internetu na pondělí a čtvrtek!
Zmíněný článek najdete na: http://www.duverujsveintuici.cz/jak-promeskat-detstvi/
Video k tématu, které stojí za pozornost:
Stránky pro rodiče respektující různé
názory: http://similac.com/sisterhood-of-motherhood
Počtěte si J
Áda se mi budí, takže jdeme kojit
a pak na vycházku.
Žádné komentáře:
Okomentovat